Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Platnost příspěvku skončila 1. 4. 2019!

"Největší kouzlo matematiky pro mě spočívá v její exaktnosti", říká nový vedoucí Katedry matematiky Ing. Martin Čermák, Ph.D.

"Největší kouzlo matematiky pro mě spočívá v její exaktnosti", říká nový vedoucí Katedry matematiky Ing. Martin Čermák, Ph.D.
Ve školním roce 2018/2019 vznikla na Fakultě stavební VŠB-TU Ostrava Katedra matematiky. Při té příležitosti přinášíme rozhovor s jejím historicky prvním vedoucím, ve kterém se dozvíte nejen podrobnosti o jejím fungování a cílech, ale také o tom, že bez matematiky se studenti technických oborů v životě zkrátka neobejdou.

Na pomyslných životních křižovatkách jsem měl myslím docela štěstí na fajn lidi mnoha profesí. Vesměs mě dokázali nasměrovat tím správným směrem. Bohužel se to netýká matematiků, protože na ty jsem měl v průběhu své školní docházky prostě smůlu a vztah k předmětu, o kterém Carl Friedrich Gauss tvrdí, že je královnou vědy a teorie čísel je královnou matematiky, mám dodnes prachbídný. Předpokládám, že úplně jinak to měl Ing. Martin Čermák, Ph.D., který od školního roku 2018/2019 povede nově vzniklou Katedru matematiky, která vznikla na Fakultě stavební VŠB-TU Ostrava.

Pane doktore, jak jste to měl v životě s matematikou vy? Předpokládám, že jste neměl takovou smůlu na učitele jako já, že?

Moje zkušenost je taková, že každý člověk má v průběhu studia „štěstí“ na kantora, který mu dokáže i oblíbený předmět řádně zprotivit. Jedna otřepaná, ale pravdivá fráze říká, že „všechno je o lidech“. Důležité je, aby ti, kteří nám to dokážou „osolit“, byli vždycky v menšině. To pochopitelně neplatí jenom pro matematiku, ale i ostatní předměty. Konec konců poté i pro život. Já vzpomínám na svou první učitelku matematiky moc rád, protože byla skvělá! Dokonce jsme ji chodili se spolužáky navštěvovat, poté co odešla do důchodu. Na druhém stupni jsme měli učitelku matematiky, která byla přísná, ale spravedlivá, takže i já jsem nějaké ty pětky dostal. Myslím si, ale že to nebylo vůbec na škodu. Každá chyba, kterou člověk udělá a dokáže se z ní poučit, ho posune dále. No a na střední škole jsem měl na matematikáře také docela štěstí. 

Kdepak jste studoval a jak vzpomínáte na svá studentská léta?

Já jsem vystudoval střední školu na gymnáziu Hladnov v Ostravě a poté zamířil na Fakultu elektrotechniky a informatiky tady na „Báňskou“, obor „počítačová matematika“. Sice jsem se tenkrát dostal i na Karlovu univerzitu do Prahy, ale protože jsem byl tenkrát takový bázlivý a neprůbojný, dal jsem přednost domácímu prostředí. Ale určitě jsem nelitoval! Moc rád vzpomínám hned na první ročník, kde jsme byli velká skupina asi 400 studentů a z těch si nás 15 vybralo rozšířenou výuku matematiky. Byli jsme bezvadná parta, která se kromě studia chodila i hodně bavit, sportovat a pochopitelně na pivko. Od druhého ročníku už nás ale oddělili a každý musel bojovat sám za sebe.    

O tom, že vám studia nečinily potíže, svědčí, i to že jste v roce 2012 dostal cenu Katedry aplikované matematiky, kde jste patřil mezi nejlepší doktorandy. Jaké jste řešil téma?

To byla moje první cena, kterou jsem dostal v době obhajoby svého doktorátu a téma znělo „Škálovatelné algoritmy v problémech elastoplasticity“, které se shodou okolností řeší i tady na Fakultě stavební v případě hornin, zemin, popřípadě betonu. Za tuhle práci jsem pak získal i třetí místo v soutěži prof. Babušky za mechaniku, což je prestižní ocenění. (Česká společnost pro mechaniku a Jednota českých matematiků a fyziků organizuje již od roku 1994 soutěž o Cenu prof. Babušky v oboru počítačových věd, tj. v oboru počítačová mechanika, počítačová analýza a numerická matematika. Cena byla zřízena z podnětu vynikajícího matematika a inženýra českého původu Prof. Ing. Dr. Ivo Babušky, DrSc., jehož současným působištěm je University of Texas, Austin, USA.) S touto prací jsem ještě obsadil i čtvrté místo v soutěži o cenu Josepha Fouriera za počítačové vědy. (Organizátorem je Francouzské velvyslanectví v České republice ve spolupráci se společností BULL s.r.o. a Atos IT Solutions and Services, s.r.o. Jejím cílem je ocenit nejlepší výzkumné práce českých doktorandů a mladých vědeckých pracovníků v oblasti informatiky a počítačových věd.).

Byla to pro vás velká čest? Motivace do dalších let?

Určitě ano, pochopitelně! Chci říct, že tohle byly ceny už za vyšší formu matematiky, než jak si jí všichni pamatujeme ze základní a střední školy, jako počítání někde na papíru. Teprve na vysoké škole jsem pochopil, že těch okruhů, které se skrývají v matematice, je neskutečně mnoho. A pokud se tomu člověk chce opravdu věnovat na nějaké, se světem srovnatelné úrovni, musí se začít specializovat na konkrétní podobor. A i tam se dají věci řešit různě. Takže ano, je to velká motivace, neboť takové úspěchy určitě dokážou do jisté míry i otevírat ty správné dveře.        

Kdy jste podlehl kouzlu čísel natolik, že jste se rozhodl matematikou živit?

V době, když jsem končil navazující magisterské studium, tak jsem měl klíčový rozhovor s prof. RNDr. Zdeňkem Dostálem, DSc., který v té době vedl Katedru aplikované matematiky. Hovořili jsme spolu o tom, čím se budu po ukončení školy živit. Tenkrát jsme se shodli, že buď můžu jít do nějaké firmy, kde se budu schopen uplatnit jako programátor nebo mohu jít dále studovat doktorát. Tím se mi rozšíří další možnosti. V té době už bylo více méně jisté, že se v Ostravě otevře pracoviště IT4Innovations a já budu mít možnost jít pracovat třeba tam. Takže já jsem se právě na jeho radu rozhodl nastoupit na doktorské studium a po čtyřech letech studia jsem od roku 2012 až do února letošního roku, pracoval na vysněném IT4Innovations v Ostravě. I nyní, v pozici vedoucího Katedry matematiky, stále úzce spolupracuji s výzkumným Centrem ENET, Katedrou aplikované matematiky a Ústavem geoniky.

Vaše příjmení je nejen v akademických kruzích VŠB-TU Ostrava dobře známé. Je to shoda jmen nebo pokračujete v rodinné tradici?

Ne, ne, musím potvrdit, že je to opravdu pouze shoda jmen a s bývalým rektorem prof. Ing. Tomášem Čermákem, CSc., nás žádné rodinné vazby nespojují. Spíše pokračuji v  tradici svého otce, který tady v Ostravě studoval Fakultu strojní a matematika i fyzika byly jeho velmi oblíbené předměty.

V čem podle vás spočívá tajemství matematiky? Proč je důležité jí umět? Čím vás okouzlila?

Možná začnu tím okouzlením. Když srovnám právo a matematiku, tak u prvně jmenované disciplíny je to vždycky o úhlu pohledu a výkladu konkrétního paragrafu. To u matematiky neexistuje! Ona totiž nikdy nic neohýbá a nepřekrucuje ve snaze prosadit svůj pohled. Když pomineme některé opravdu extrémní a velmi, velmi nepravděpodobné matematické situace, tak tam prostě vždycky platí, že jedna plus jedna jsou dvě. A právě v přesnosti matematiky je pro mě její největší kouzlo.

A druhá část otázky se pídila po tom, proč je důležité jí umět?

Pokud se člověk chce v životě věnovat technickým vědám, tak je to naprosto nezbytné, protože aspoň elementární základy každého technického oboru na matematice vždycky stojí. Takové studium se musí od něčeho odvíjet, od něčeho se odrazit, mít nějaké pevné základy a to bez znalosti matematiky prostě nejde. Jakmile se člověk něco naučí a pochopí to, tak potom už to dokáže nějakým způsobem používat. Není přitom nutné si podle mě, pamatovat všechny vzorečky zpaměti, které si v dnešní době v mžiku najde na internetu. Já mám třeba osobní zkušenost ze svých studií, že ne vždy jsem v danou chvíli úplně přesně rozuměl tomu, proč se něco učím a k čemu mi to bude dobré. Teprve třeba za rok, když jsme se učili další látku, mi „docvaklo“, proč jsme se to tenkrát učili a proč jsem to musel pochopit.

Když jsem se připravoval na naše dnešní setkání, našel jsem si na webu mnoho citátů o matematice a mezi nimi i jeden docela kontroverzní. Říká: „Kdo není chytrý na matematiku, nerozumí v životě ničemu.“ Máte podobnou zkušenost?

Ne, určitě ne! Přece každý má vlohy na něco jiného a já jsem ve svém životě poznal spoustu lidí, kteří si s matematikou netykají, a přesto jsou mistry svých oborů. Každý je chytrý, zručný, šikovný na něco jiného a díky tomu je náš svět přece tak pestrý, komplexní. Mnohým z nás co děláme matematiku, zase nejdou jiné disciplíny. Ne, s obsahem tohoto citátu se opravdu neztotožňuji. 

Tak to se mi ulevilo... Pojďme dále. Je obecně známým faktem, že úroveň matematiky mezi studenty klesá. Jakou s tím máte zkušenost a proč k tomu podle vás dochází?

V průběhu svého působení na IT4Innovations jsem se snažil vést přednášky a cvičení z matematiky na Katedře aplikované matematiky a musím konstatovat, že ta kvalita opravdu klesá. Nedokážu úplně přesně posoudit, jestli je to našimi studenty a ta skutečná matematická elita studentů je v Praze či Brně. Podle mě se, ale spíše změnil postoj k matematice. Spousta studentů se bohužel mylně domnívá, že matematika není to, co budou nejen při studiu, ale i v následujícím profesním životě nejvíce potřebovat. Denně slýchávám, že to nejdůležitější je znalost cizího jazyka. Já jejich tvrzení nechci zpochybňovat, ale v tomto případě skutečně nelze nadřazovat jedno nad druhé. Rozhodne-li se student pro studium technického oboru, musí počítat s tím, že důraz na matematiku bude zcela logicky mnohem větší, než na cizí jazyk.  

V letošním roce na Fakultě stavební zahajuje činnost nová Katedra matematiky. Prozraďte, jak dlouho jste celý projekt připravovali a odkud vlastně vzešel požadavek?

To je pro mě paradoxně docela těžká otázka, protože já jsem nastoupil do rozjetého vlaku. Na jednání Akademického senátu FAST VŠB-TU Ostrava, které se konalo 5. prosince 2017, byl odsouhlasen vznik Katedry matematiky Fakulty stavební. A historie Katedry matematiky se začala psát 1. ledna 2018. Já jsem se vlastně o tom všem dozvěděl až v průběhu celého procesu. Bylo vypsáno výběrové řízení na pozici vedoucího, a jelikož jsem už měl nějaké řídící zkušenosti na IT4Innovations, tak jsem se přihlásil a výběrové řízení vyhrál. Je to pro mě velká výzva a rád bych se díky tomu dostal více do kontaktu se studenty, vědeckými pracovníky. Zkrátka zažít život na fakultě z té druhé strany.   

Co všechno bude nově vzniklá Katedra matematiky nabízet?

Co se týká vědecké stránky, tak bychom velice rádi úzce spolupracovali s ostatními katedrami na řešení různých úkolů, při kterých by jim právě matematika mohla být užitečná. Po té pedagogické stránce věřím, že brzy dojde k synergii s kolegy z odborných předmětů, na co bychom měli klást větší důraz při výuce matematiky, aby docházelo k progresu v jejich předmětech. Jak jsem se nedávno dozvěděl, tak už začal fungovat i „Math Support Centre“, které zatím půspobí na hlavní budově univerzity a kam mohou studenti docházet, mají-li nějaké problémy s matematikou. Našim dnešním cílem je, aby alespoň pár hodin v týdnu toto centrum fungovalo také tady, přímo v budově Fakulty stavební. Zatím je to ještě vize, kterou chceme ale brzy zrealizovat.     

Jak těžké bylo dát dohromady tým vyučujících? Je ještě stále dostatek kvalitních matematikářů?

Tak ten tým se rekrutuje hlavně z pracovníků, kteří už na škole působili delší dobu na Katedře matematiky a deskriptivní geometrie, což bylo celoškolské pracoviště. Pochopitelně každý z nás je jiný a mou největší snahou bude, abychom si vytýčili společné cíle a na těch pracovali. My navíc nebudeme vyučovat matematiku pouze pro Fakultu stavební, ale také pro Hornicko-geologickou fakultu a Fakultu bezpečnostního inženýrství, takže musíme kooperovat i s jejich vyučujícími a snažit se co nejvíce vyhovět jejich požadavkům a optimalizovat náplň učiva.

Kde Vás studenti najdou, kde budete sídlit?

Sídlit budeme v pátém patře hlavní budovy Fakulty stavební, kde je momentálně ještě čilý ruch před dokončením. Vybavují se kanceláře, zapojují telefonní linky, počítače a děláme maximum proto, abychom na začátek akademického roku byli připraveni. Většina přednášek bude probíhat v areálu Fakulty stavební, ale některé také na učebnách C 4 a C 5 v hlavním kampusu univerzity.  

Jste nervózní před startem první roku? Máte trému nebo se spíše těšíte?

Určitě jsem trémista, ale samozřejmě se na to i těším. Kolegové se už mě dokonce ptají, jak se mi spí a já jim zatím odpovídám, že spím jak nemluvně. Problémy nepochybně přijdou, ale věřím, že se nám je společnými silami podaří vyřešit. Je to holt velká výzva nejenom pro mě, ale i pro všechny mé kolegy z Katedry matematiky Fakulty stavební. Vnímám to jako velký závazek, že zrovna já jsem historicky prvním vedoucím katedry, tak bych nerad zklamal sebe i očekávání těch, kteří mi v konkurzu dali důvěru.   

Hodně zdaru a děkuji za příjemné setkání. Marek Hýža

Vloženo: 1. 8. 2018
Kategorie:  Aktuality
Útvar: 204 - Oddělení pro rozvoj a propagaci
Zpět