VŠB-TUO VŠB – Technická univerzita Ostrava FAST Fakulta stavební

Vychází výjimečná kniha o dřevěných mostech a lávkách

Vloženo: 25. 9. 2018
Kategorie:  Aktuality
Útvar: 204 - Útvar pro rozvoj
Vychází výjimečná kniha o dřevěných mostech a lávkách
Právě vyšla kniha doc. Antonína Lokaje, Dr. Romana Fojtíka a doc. Jiřího Gabriela. Je to první kniha vydaná na území České republiky, která se samostatně věnuje problematice dřevěných mostů a lávek.

Pánové, gratuluji k vaší knize a na úvod našeho povídání se nabízí otázka kdo, a kdy přišel s nápadem na vznik této knihy?  

Antonín LOKAJ

Úplně přesný termín se opravdu těžko určuje, nicméně v letech 2008 – 2010 jsme u nás na Fakultě stavební řešili společně s kolegy ze Stavební fakulty Žilinské univerzity v Žilině mezinárodní projekt INTERREG na téma navrhování dřevěných konstrukcí a mostů. Kromě mě a dalších kolegů se ho účastnil i Dr. Roman Fojtík. Právě po této konferenci jsme se začali více zajímat o stav dřevěných mostů a lávek, neboť tyto stavby jsou náchylnější k poškození atmosférickými a biologickými vlivy. Byla by určitě velká historická škoda, kdyby došlo k jejich zániku. Vždyť mosty neplní jenom svou praktickou úlohu, ale jsou také ozdobou a významným architektonickým prvkem v krajině. Těch starších, historicky cenných mostů či lávek jsou u nás desítky. Mnohdy jsou v paradoxně lepším stavu než lávky mnohem, mnohem mladší. To byla asi ta hlavní motivace zdokumentovat jejich aktuální stav, poukázat na chyby a nastínit možnosti jejich další ochrany. Roman se do toho tenkrát pořádně obul, podařilo se mu sehnat interní granty a mě do toho projektu přizval. Tak nějak to celé začalo.

Roman FOJTÍK 

Ano, s nápadem na knihu jsem opravdu přišel tenkrát já. Dělám totiž školení pro ČKAIT  (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků), kde projevili velký zájem o téma dřevěných mostů a lávek. Projektanti i odborníci zabývající se jejich správou mě tehdy oslovili, abych knihu připravil. To bylo někdy v roce 2015. Ve světě se mosty a lávky z dřevěných konstrukcí staví už poměrně běžně. U nás se však zatím bohužel moc neví, jak je stavět kvalitně, jak zajistit jejich životnost a hlavně, jak se o ně poté dlouhodobě starat tak, aby zůstala zachovaná jejich kvalita. Oslovil jsem tady své kolegy a pustili se do práce.

Jak dlouho jste knihu připravovali a pod čí patronací vznikla?

Antonín LOKAJ

Vznikala přibližně dva roky a jejím hlavním motorem byl Dr. Fojtík, který k její realizaci přizval mě a kolegu Jiřího Gabriela z Prahy, který je odborníkem na atmosférickou a biologickou korozi dřeva. Pod atmosférickou korozí si můžeme představit poškození zapříčiněné působením vlhkosti (déšť, sníh), teploty (mráz, sluneční svit), chemických látek (imise). Pod biologickou korozí zase vliv různých druhů dřevokazných plísní, hub a brouků. Zhruba dva roky jsme to pilovali za významné pomoci našich doktorandů Ing. Lenky Poništové, Ing. Pavla Dobeše a Ing. Veroniky Vaškové.  

Roman FOJTÍK 

Já bych kolegu doc. Lokaje s dovolením malinko poopravil, protože ta kniha vznikala bezmála tři roky. Nebylo to ani tak způsobeno problémem s tématem, ale spíše formálními věcmi, které vznik takové práce provází. Zpracování tabulek, grafů, shromažďování fotografických podkladů, různých nákresů a podobně. Jako leader týmu, který byl oslovený zpracováním knihy, jsem nabídnul spolupráci zmíněným kolegům a myslím, že to byla velice příjemná i plodná spolupráce. Věřím, že je to na výsledku vidět.

Co všechno v knize čtenáři naleznou?

Antonín LOKAJ

Kniha má sedm kapitol a nechtěli jsme v ní hovořit pouze o konkrétních technických problémech, které mají zhoubný vliv na konstrukci mostu, nýbrž jsme to pojali poněkud šířeji. Například v úvodu připomínáme specifické vlastnosti dřeva, protože jsou pochopitelně poněkud jiné, než u oceli a betonu. Seznamujeme v ní čtenáře s nejnovějšími postupy při navrhování dřevěných mostních konstrukcí a nechybí také historické zajímavosti. Definujeme v ní také největší vady a poškození dřeva. Celá kniha, pak vrcholí, kapitolou o konstrukčních zásadách, které by se měly dodržovat, aby mosty a lávky dlouho vydržely. Pochopitelně na 150 stránkách nelze vyjmenovat úplně všechno, ale snažili jsme se vypíchnout to nejdůležitější, nejpodstatnější. Navíc to není typická vědecká publikace. Je psaná spíše pro odbornou veřejnost, která v ní může nalézt zajímavé informace a podněty pro praktickou realizaci dřevěných mostů a lávek.  

Roman FOJTÍK 

V současné době se vesměs vydávají odborné knihy, které jsou zaměřené na jedno úzce specifické téma. Pokud chce čtenář proniknout do problematiky, musí si mnohdy nastudovat další knihy, aby byl zcela v obraze. My jsme chtěli vytvořit takovou knihu, která se už nepotřebuje nikam odkazovat, kde je pokud možno vše potřebné. Pan docent Lokaj už pěkně popsal základní strukturu knihy a já bych k tomu dodal například zajímavost, že součástí knihy jsou i tři atlasy. Jeden z nich je atlas dřeva, ve kterém jsou popsané vybrané dřeviny ze středoevropského regionu s kompletní charakteristikou svých vlastností. Navazujeme kapitolou navrhování, ve které se projektant dozví, jakým způsobem konkrétní most či lávku navrhnout. Následují informace o poruchách, kterým je třeba předcházet, už při návrhu projektu. Za touto kapitolou je další atlas, jehož náplní jsou dřevokazné huby, které mohou ohrožovat dřevěné konstrukce. Zkrátka, ať už si jí koupí projektant nebo správce, tak se dozví od A do Z všechno, co by o navrhování a údržbě dřevěných mostů a lávek měl vědět. Je to v uvozovkách takový manuál.

Který dřevěný most je vašemu srdci nejbližší pánové? Který máte nejraději a proč?

Antonín LOKAJ

Mně se velice líbí turistická lávka Rádlo nedaleko Jablonce nad Nisou, která získala ve své kategorii v roce 2005 cenu ČKAIT. Je určena především k rozvoji cyklo i pěší turistiky a v zimě přes ni vede upravovaná běžecká trať. Je architektonickou dominantou při vjezdu do Jizerských hor a fascinuje mě, jak svým tvarem, tak provedením, které báječně zapadá do okolní přírody. Přírodě totiž není nic cizejšího než přímka a symetrie. Z těch novějších dřevěných lávek se mi ještě líbí ta v Husinci v jižních Čechách. Nemá sice velké rozpětí, jen nějakých 12 metrů, ale je pro mě zajímavá tím, že byla navržena z relativně levných dřevěných materiálů, takže její cena byla do milionu korun. Řešila tenkrát akutní situaci, kdy jim povodeň v roce 2002 strhla starou lávku a museli co nejrychleji vybudovat novou. Když jsem na návštěvě v jižních Čechách, tak si jí vždycky chodím prohlížet a musím říct, že je opravdu kvalitně postavena a vykazuje prozatím jen drobná poškození. Je předpoklad, že při pravidelné údržbě vydrží ještě hodně dlouho. Z těch historických dřevěných mostů a lávek miluji rechli v Lenoře na Vltavě, která byla vybudována již v roce 1870 a sloužila k zadržování a směrování dřeva při jeho plavení do papíren ve Větřní a Loučovicích. Jako většina historických mostů je zastřešená, protože zakryté mostní konstrukce mají mnohem delší životnost. Hlavní nosné prvky jsou totiž tímto zastřešením účinně chráněny před atmosférickými vlivy.

Roman FOJTÍK 

Já mám zase z těch historických dřevěných mostů či lávek nejraději náš nejstarší dřevěný most Černvír, který se nachází u Pernštejna. Zejména proto, že je to nejlepší důkaz pro všechny nevěřící Tomáše, že dřevo vydrží déle než 5 let. Tento most totiž shodou okolností letos oslavil 300 let od svého vzniku a všechny jeho nosné prvky jsou původní! Z těch moderních pak mám rád most Murau v Rakousku, který má nějakých 25 let a je stále ve velmi dobrém stavu. U nás bohužel takový most stále ještě nemáme.    

Je takovým dobrým zvykem knize při jejím vzniku něco popřát. Vím, že je to klišé, ale přesto, co byste ji popřáli vy jako její autoři, nu a také nám prozraďte, kde si ji zájemci mohou opatřit?

Antonín LOKAJ

Myslím si, že kniha je takový ten pomyslný kamínek do mozaiky informací, která může projektantům pomoct k tomu, aby se při navrhování vyvarovali zbytečných chyb, které některé stávající konstrukce mají. Knihu vydala ČKAIT, takže ji bude prodávat na svých oficiálních akcích a distribuovat svým členům. Rovněž bude k dostání na konferencích, které se věnují problematice dřevěných mostních konstrukcí. V běžných knihkupectvích ale k dostání nebude. 

Roman FOJTÍK 

Musím říct, že mé přání naši knize je neskromné, byť má tedy velkou konkurenční výhodu, že je na trhu jediná svého druhu. Přál bych ji, aby byla dobrou pomůckou pro všechny projektanty a správce dřevěných mostů a lávek v České republice. Aby to byla taková jejich pomyslná „malá Bible", ve které naleznou všechny odpovědi na své otázky.   

Děkuji vám za rozhovor a přeji vaši knize hodně čtenářů.

Mgr. Marek Hýža

Zpět