Přeskočit na hlavní obsah
Přeskočit hlavičku
Platnost příspěvku skončila 29. 3. 2019!

„Při práci si občas vyvětrejte, budete se cítit lépe“, konstatuje Ing. Zdeněk Galda, Ph.D. z Katedry prostředí staveb a TZB

„Při práci si občas vyvětrejte, budete se cítit lépe“, konstatuje Ing. Zdeněk Galda, Ph.D. z Katedry prostředí staveb a TZB
Býváte v práci často unaveni, malátní, bolí vás hlava nebo se nadměrně potíte? Pak vězte, že jednou z pravděpodobných příčin těchto stavů, může být špatné větrání vaši kanceláře či domácnosti.

Tato skutečnost má totiž, laicky řečeno, neblahý vliv na okysličení vaši krve, o které se teď u nás na fakultě hodně mluví v souvislosti s akcí „Rychle na krev s FAST“. V rámci své vědecké činnosti se této problematice dlouhodobě věnuje Ing. Zdeněk Galda, Ph.D., kterého jsme požádali o následující rozhovor.

Pane doktore, jak tomu sdělení máme rozumět?

Uvedu to na konkrétním příkladu. Kdybychom teď spolu šli měřit do nějaké kanceláře naší budovy, kde mají pracovníci dlouhodobě zavřená okna a málo větrají, velmi pravděpodobně bychom naměřili zvýšenou koncentraci CO2  přesahující přípustnou hodnotu 1500 ppm (jedna miliontina z celku). Výjimečné by asi nebyly ani hodnoty nad 3000 ppm. Takto vysoké koncentrace už přitom začínají mít nepříznivý účinek na lidské tělo, konkrétně na dodávku kyslíku do krve a tělních tkání. Následné nedostatečné zásobení krve kyslíkem je spojeno se snížením pracovní výkonnosti jednotlivce. Při kritické hranici 5000 ppm může dokonce u některých jedinců vyvolat i hypoxii při vysokých koncentracích CO2. Jak tomu zabránit je nasnadě – pravidelně větrat nejenom místnost, ve které pracuji, ale i ložnici, ve které spánkem strávíme podstatnou část dne.  

Mnoho spořivých čtenářů by vám teď možná argumentovalo, že časté větrání má za následek velké tepelné úniky a tím zvýšené náklady na spotřebu energie.

Ano to je logický argument, ale člověk si sám musí položit na misku vah, zda je důležitější zdraví nebo úspora peněz. Vždy to musí být, ostatně jako ve všem v životě, kompromis. Mám-li ale odpovědět odborně, pak energetika je bezesporu jedním z klíčových parametrů dnešních moderních budov. Její úspora je logicky vyšší, pokud i budova je více tkzv. vzduchotěsná. Ovšem druhou stránkou téže mince je, že je téměř zanedbatelná intenzita přirozené výměny vzduchu u moderních budov. Člověk, který pobývá v takové nevětrané, uzavřené budově, může být ohrožen rizikem zvýšené hladiny oxidu uhličitého CO2 v prostoru a nedostatečným množstvím čerstvého vzduchu. Takže tady bych opět doporučil pravidelně větrat, pokud to není v dostatečné míře zajištěno vzduchotechnickou jednotkou s rekuperací vzduchu.  

Máte pro tato tvrzení nějaké konkrétní argumenty?

V jednom pasivním domě s různými průtoky čerstvého vzduchu bylo provedeno experimentální měření CO2 podle současně platné technické legislativy v Evropské unii a v České republice. Výsledky měření jednoznačně ukazují, že při delším časovém horizontu (od 3,5 hodiny výše), a při dávkách čerstvého vzduchu 15 a 25 m3/h na osobu, lze běžně dosáhnout vyšších koncentrací CO2, než dovoluje současně platná legislativa, 1500 ppm.

Jak se tyto skutečnosti projevují na lidech, a mají na ně vliv například před oděrem krve?

Už při zjištěných hodnotách nad 1000 ppm se začínala u některých jedinců objevovat mírná únava, malátnost, bolesti hlavy či dokonce zvýšená potivost. Již takto zvýšená koncentrace začíná mít přímý vliv na zásobování krve kyslíkem, což je doloženo experimentálním měřením s následným využitím disociační křivky nasycení (saturace) krve kyslíkem. Postupně se tak snižuje nasycení krve kyslíkem a člověk začíná pociťovat únavu a přestane se cítit komfortně. Nejsem lékař, ale každý si jistě dokáže vyhodnotit sám, že takto unavený jít například k odběru krve, asi nebude pro jeho organismus nejvhodnější.     

Text a foto: Mgr. Marek HÝŽA 

Vloženo: 25. 2. 2019
Kategorie:  Aktuality
Útvar: 204 - Oddělení pro rozvoj a propagaci
Zpět