Celý první květnový týden se na Katedře stavebních hmot a diagnostiky staveb VŠB-TUO nesl ve znamení mezinárodního vzdělávacího programu BIP – Blended Intensive Program. Tento inovativní formát studia, který spojuje prezenční výuku s distančními aktivitami, nabídl studentům nejen teoretické znalosti, ale především cennou praktickou zkušenost.
Program se tentokrát zaměřil na téma „How to Understand Brownfield – Threat or Opportunity?,“ tedy na problematiku brownfieldů – opuštěných a nevyužívaných lokalit, které čekají na svou novou šanci. BIP vedla Ing. Tereza Majstríková, Ph.D., která k programu uvedla: „Cílem programu bylo nejen seznámit studenty s problematikou brownfieldů, ale také je povzbudit k tomu, aby hledali inovativní řešení, a to v prostředí mezinárodních týmů s různým profesním zaměřením. A myslím, že se to povedlo." Celkově se programu účastnili studenti a pedagogové z partnerských univerzit U!REKA, ale i z dalších evropských univerzit, jmenovitě Frankfurt University of Applied Sciences, HOGENT, University of Ljubljana, TTK University of Applied Sciences, Kaunas University of Technology a University of Belgrade - Technical Faculty in Bor.
Celý program BIPu byl rozdělen na virtuální (online) a prezenční část, přičemž virtuální část probíhala od 11. 3. do 8. 4. 2025 a prezenční část v Ostravě od 4. 5. do 9. 5. 2025.
Prohlídka Dolní oblasti Vítkovic jako inspirace
Program byl zahájen v ikonickém areálu Dolní oblasti Vítkovic, který je příkladem úspěšné transformace brownfieldu v dynamické kulturní a vzdělávací centrum. Studenti měli možnost prozkoumat bývalý průmyslový areál, jehož ocelové dominanty se dnes tyčí nad Ostravou jako symbol propojení historie a současnosti.
„Velmi nás překvapilo, v jakém rozsahu lze průmyslový brownfield využít ke kulturním účelům. Dolní Vítkovice jsou důkazem, že i tak rozlehlý opuštěný průmyslový areál může získat nový život," komentovali návštěvu studenti ze Srbska.
Terénní práce nejen při mapování brownfieldů v Moravskoslezském kraji
Terénní práce byla rozdělena do dvou dní, během nichž studenti mapovali různé brownfieldy v regionu, ale také důkladně prozkoumávali lokality, které následně zpracovávali v rámci případových studií.
Klíčovou částí celého BIPu bylo tedy zpracování projektů. Pro tento účel byli studenti rozděleni do 3 skupin, v rámci nichž studenti řešili různé lokality, které také navštívili v rámci prvního pracovního dne, jmenovitě:
· Bravantický zámek – „Bravantický zámek byl pro nás velkou výzvou. Najít funkční využití pro historickou stavbu, která je v havarijním stavu, nás donutilo přemýšlet o tom, jak skloubit nové s původním," uváděli zástupci studentů.
· Zemědělské objekty u Jistebnických rybníků - oblast s bohatým přírodním a rekreačním potenciálem, kde studenti hledali možnosti propojení ekologických a komunitních funkcí.
· Skipovou věž bývalého dolu František v Horní Suché: „Každá lokalita vyžaduje specifický přístup. Bylo fascinující sledovat, jak studenti přemýšleli nad tím, jak oživit místa s bohatou historií a zároveň zachovat jejich autenticitu," komentovali práci studentů lektoři.
Druhý den terénních aktivit byl pak spojen s mapováním brownfieldů tentokrát v oblastech Rýmařov-Janovice, Rýžoviště-Břidličná a Horní Město – Rešov. Tyto oblasti představovaly různorodé výzvy od opuštěných industriálních objektů po přírodní lokality s turistickým potenciálem. Navíc studenti měli možnost navštívit revitalizovaný brownfield – historické štoly Hornoměstského podzemí, které pro studenty představovalo tu správnou adrenalinovou třešničku na BIPu. S odborným programem a výběrem lokalit významně pomohl IURS - Institut pro udržitelný rozvoj sídel z.s. a Moravskoslezské Investice a Development, a.s. Patří jim velké poděkování za tuto spolupráci a podporu.
Od nápadu k prezentaci – kreativní týmová práce
Kromě intenzivního terénního mapování studenti během dalších dvou dnů skupinově zpracovávali své návrhy. Každý tým pod vedením zkušených mentorů analyzoval stav dané lokality, identifikoval její silné i slabé stránky a hledal nové možnosti využití, které by brownfieldy přetvořily na hodnotné a funkční prostory.
„Díky BIPu jsme si uvědomili, jak komplexní je proces revitalizace brownfieldů. Nestačí jen přijít s nápadem, je potřeba zvážit kontext, místní potřeby i možnosti financování," uváděli studenti z pracovní skupiny zabývající se lokalitou v chráněné krajinné oblasti. Totéž by šlo ale říci i u ostatních lokalit.
Výsledky a přínosy programu
Studenti si z tohoto týdne odnesli nejen nové poznatky a zkušenosti z praxe, ale také důležitou lekci o významu revitalizace opuštěných míst a nutnosti navázání spojení s aktuálními potřebami a životem v regionu.
„Studenti během týdne prokázali velkou dávku kreativity, ale také schopnost kritického myšlení. Zvládli nejen vytvořit návrhy, ale i obhájit je před odbornou porotou. Za klíčové považujeme ale navázání nových kontaktů a seznámení se s tím, jak funguje spolupráce v rámci mezinárodních týmů" shrnuje kolektiv lektorů, zahrnující i kolegy z Litvy, Estonska a Slovinska.
Za svůj profesionální a kreativní přístup si všichni účastníci zaslouží velké uznání. Bylo inspirativní sledovat jejich zaujetí, analytické myšlení a schopnost navrhovat řešení, která mohou přinést pozitivní změny nejen do těchto konkrétních lokalit, ale i do dalších brownfieldů v kraji.
A co dál?
Blended Intensive Program na Katedře stavebních hmot a diagnostiky staveb rozhodně nekončí! Pokračujeme v tradici, kterou jsme začali již v roce 2023, a to prvním BIPem pořádaným na VŠB - TUO. Připravované jsou další projekty pro práci studentů, a to ať už vyhlášené workshopy pro české studenty, tak i projekty většího rozsahu, jako např. právě BIP. Obě tyto aktivity propojují studenty s praxí a nabízejí možnost pracovat na reálných projektech.
„Doufáme, že se studenti nejen něco naučili, ale také si odnesli odvahu pracovat v oblastech, kde je třeba multioborové spolupráce. Těšíme se na další setkání,“ dodávají členové organizačního týmu.
A kdo ví? Třeba se potkáme zase na dalším BIPu, který už se pomalu chystá…
Text: Tým Katedry stavebních hmot a diagnostiky staveb
Foto: Ing. Adéla Brázdová, Ph.D.