Ocenění TALENT ROKU nepřišlo s fanfárami ani slavnostním oznámením. Naopak – jeho držitelka na něj narazila spíše náhodou. „Nebyla jsem si jistá, kdy budou výsledky vyhlášeny, takže jsem občas kontrolovala stránky. Po čase jsem ani nečekala, že se tam něco objeví. Pak jsem je jednou otevřela a viděla jsem seznam oceněných a svoje jméno mezi nimi,“ popisuje Johana.
Přiznává však, že radost přišla až s mírným zpožděním. „Chvíli jsem tomu úplně nevěřila, protože mi nic oficiálně nepřišlo. Takže jsem si to nechala pro sebe a čekala. Až když dorazil potvrzovací e-mail, mohla jsem to začít opravdu prožívat naplno.“ Ocenění pro ni nepředstavuje jen úspěch, ale především zpětnou vazbu. „Beru to jako potvrzení, že to, co dělám, má smysl. Zároveň je to pro mě velká motivace do budoucna – pokračovat a posouvat se dál.“
Její cesta ke stavebním hmotám nebyla náhodná. Spojuje v sobě to, co ji dlouhodobě přitahuje: kreativní myšlení i potřebu logiky a faktů. „Vždycky mě bavila chemie, věda a výzkum. Stavební hmoty mi dávají prostor tohle všechno propojit. Jsou sice často v pozadí, ale bez nich by stavebnictví nemohlo fungovat,“ zamýšlí se studentka. Zásadní roli hraje i aktuálnost oboru. „Je tu obrovský tlak na udržitelnost a snižování dopadů na životní prostředí. Právě stavební materiály v tom hrají klíčovou roli. Baví mě být součástí vývoje a hledat nové, šetrnější cesty.“
Úspěchy i realita laboratorní praxe
Za jeden z největších milníků považuje vítězství v mezinárodním kole Studentské vědecké a odborné činnosti. „Bylo to pro mě potvrzení, že moje práce obstojí i v širším, mezinárodním kontextu.“ Na svém oboru oceňuje především propojení teorie s praxí. „Díky laboratořím si můžu věci opravdu vyzkoušet a vidět, jak se materiály chovají,“ vysvětluje Johana. Zároveň ale přiznává, že právě praxe bývá nejnáročnější. „I když si něco naplánujete, výsledek může být úplně jiný. Člověk se musí rychle přizpůsobit a hledat nové cesty.“
Aktuálně se věnuje projektu, který je součástí její bakalářské práce a plánuje ho dále rozvíjet. Zaměřuje se na udržitelnost ve stavebních materiálech a využití druhotných surovin. „Pracuji s kombinací dřeva jako obnovitelné suroviny a cementářských odprašků jako vedlejšího produktu z výroby cementu. Cílem je najít alternativu ke klasickým cementotřískovým deskám,“ vysvětluje. Jedním z klíčových problémů je interakce dřeva a cementu, která zpomaluje proces tuhnutí. „Běžně se to řeší chemickými přísadami. Já zkoumám, jestli by je mohly částečně nebo úplně nahradit právě cementářské odprašky a zároveň zlepšit vlastnosti výsledného materiálu.“
Projekt tak propojuje materiálové inženýrství, práci s odpady i principy cirkulární ekonomiky.
Johana se chce soustředit především na dokončení studia, ale nevylučuje ani pokračování na doktorátu. Zároveň plánuje zůstat aktivní i nad rámec běžných povinností. „Chci se zapojovat do soutěží, jezdit na konference a účastnit se akcí, které popularizují vědu a techniku.“ Už nyní se věnuje projektu zaměřenému na udržitelný rozvoj, v jehož rámci pracuje mimo jiné s technologiemi 3D tisku. Mimo studium vyhledává spíš klid. „Ve škole jsem hodně energická a extrovertní, takže doma potřebuji opak. Ideálně přírodu, ticho a knížku,“ říká Johana. Žádný zázračný studijní hack nemá. „Je to hlavně o disciplíně – začít a vydržet. A asi i o tom, že jsem na sebe trochu přísná, což mi pomáhá držet kvalitu,“ dodává.
Talent vs. práce
V otázce, co je důležitější – talent, nebo tvrdá práce – má jasno. „Talent je výhoda, ale sám o sobě nestačí. Je to spíše startovní pozice než záruka úspěchu. Klíčová je disciplína, vytrvalost a schopnost pokračovat i ve chvíli, kdy se nedaří,“ říká. Podle ní právě tohle často rozhoduje o výsledku – spousta talentovaných lidí svůj potenciál nikdy plně nevyužije.
Studentům, kteří o soutěži TALENT ROKU uvažují, dává jednoduchou radu: „Nebojte se a zkuste to. Často jde hlavně o překonání pocitu, jestli je to dost dobré.“ Důležitá je podle ní kombinace pokory a schopnosti ukázat vlastní práci. „I věci, které se nezdají zásadní, mohou mít v širším kontextu velkou hodnotu.“
Soutěž Talent roku vyhlašuje statutární město Ostrava. Budoucí stavební inženýrka vnímá Ostravu především jako místo svého studentského života. „Je to moje zázemí – škola, katedra, ale i čas mimo ni.“ Zároveň ale reflektuje proměnu města. „Mám pocit, že se Ostrava postupně hodně rozvíjí. Možná není vnímaná jako typické studentské město, ale to se podle mě mění – i díky mladým lidem a univerzitám.“
Za Katedru stavebních hmot a diagnostiky staveb můžeme prozradit, že Johana, spolu s dalšími studenty, odjíždí v květnu na mezinárodní kolo Studentské a vědecké odborné činnosti (SVOČ), které se tentokrát koná na Slovensku v Žilině. Držíme palce a věříme v úspěšné umístění, stejně jako minulý rok v Brně.
Kromě Johany získal ocenění Talent roku i doktorand ze stejné katedry, Ing. Radoslav Gandel.
Text: Johana Skupieňová
Edit: Ing. Barbora Urbanovská, Ing. Adéla Valentová
Foto: Johana Skupieňová